Okapy a svody: velikost žlabu a počet svodů

Jak se počítá

Odtok z roviny: Q = r · ψ · A / 10 000 v l/s, kde r je intenzita deště v l/(s·ha), ψ součinitel odtoku a A účinná plocha v m². Účinná plocha je půdorysný průmět střešní roviny (ne skutečná plocha krytiny). Z délky krokve (měřené po šikmé ploše od žlabu k hřebeni) a sklonu se dosah spočítá jako krokev · cos(sklon). Když déšť žene vítr na svislou stěnu, z níž voda stéká do žlabu (vyšší část domu, vikýř), přičítá se k ploše 50 % plochy této stěny. Jiný vliv větru na šikmou rovinu nástroj nepočítá. Součinitel odtoku je pevně 1,0 (běžná střecha).

Svod a žlab. Tabulka výrobce NedZink (postup podle EN 12056-3 a DIN 1986-100) uvádí pro svody Ø 80, 100, 120 a 150 mm dovolený odtok 2,6; 4,7; 7,6 a 13,8 l/s a k nim půlkulatý žlab s rozvinutou šířkou 250, 333, 400 a 500 mm. Řádek pro svod Ø 60 mm (žlab 200 mm) tabulka také má, nástroj ho nenabízí, protože tabulky prodejců okapů začínají žlabem 250 mm. Počet svodů je nejmenší celé číslo n, pro které n svodů daného průměru odtok Q zvládne. Tabulka platí pro trychtýřové kotlíky, u jiných výrobce snižuje připojované plochy asi o 30 %. Nástroj to ve výchozím nastavení dělá (dovolený odtok se násobí 0,7) a do této volby řadí i půlkulatý kotlík, protože zjednodušená tabulka téhož výrobce má pro půlkulaté hrdlo odtoky nižší o čtvrtinu až třetinu. Při volbě „trychtýřový“ vychází pro zadání NedZink (plocha 220 m², 300 l/(s·ha)) stejně jako v jeho příkladu jeden svod Ø 120 mm se žlabem 400 mm, nebo dva svody Ø 100 mm se žlabem 333 mm.

Délka okapu. Na jeden svod připadá nejvýše asi 10 m žlabu, proto počet svodů nikdy není menší než délka okapu dělená deseti, zaokrouhleno nahoru (zdroj ČeskéStavby uvádí u střechy delší než 12 m aspoň dva svody, nástroj je přísnější). Podle návodu SATJAM se žlab delší než 10 m vyspádovává do dvou směrů a minimální spád je 5 mm na 1 m.

Kontrola s tabulkami prodejců (jen plocha na jeden svod). Prodejci okapů uvádějí pro jeden svod nižší plochy: žlab 250 mm do 50 m², 280 mm do 75 m², 333 mm do 100 m², 400 mm do 150 m² (Coleman); EVROmat uvádí 250 mm do 50 m², 280 mm do 100 m², 333 mm do 160 m². Když vyjde plocha na svod větší, než tyto tabulky dovolují, nebo je žlab (500 mm) v tabulkách vůbec není, nástroj to označí značkou ⚠ a verdikt zežloutne. S výchozím snížením o 30 % vychází plochy na svod 61, 110 a 177 m² pro žlab 250, 333 a 400 mm, tedy o 10 až 20 % výš než tabulka Coleman (50, 100, 150 m²). Druhá tabulka Coleman (celková plocha střechy → počet svodů, závisí i na členitosti) je přísnější a nástroj ji nekontroluje.

Zdroje (otevřeno 25. 10. 2026):

• Vztah Q = i · A · C, i = 0,03 l/(s·m²) pro ČR, půdorysný průmět, 50 % plochy stěny, C = 1 u běžných střech, doporučení násobit ×2 a ×3 u zvlášť ohrožených staveb (dokument je o střešních vpustech, vztah a intenzita platí stejně pro žlaby podle TZB-info): TOPWET, Výpočet gravitačního odvodnění střech (06/2018).
• Stejná intenzita 0,03 l/(s·m²), plocha podle ČSN EN 12056-3, tabulka součinitele odtoku (střechy s propustnou vrstvou nad 100 mm 0,5, ostatní 1,0): TZB-info, nápověda k výpočtu velikosti střešního žlabu.
• Tabulka svodů a žlabů, minimum 300 l/(s·ha) pro svody od žlabů, snížení o 30 % u jiných kotlíků, příklady: NedZink, Výpočet odvodnění střechy.
• Nejvýše 10 m žlabu na svod, střecha delší než 12 m aspoň dva svody: ČeskéStavby, Jak vyzrát na déšť; „jeden svod odvodní přibližně 10 bm žlabu“, spád žlabu aspoň 0,5 % (5 mm na 1 m), žlab delší než 10 m do dvou směrů: montážní návod okapů SATJAM.
• Tabulky prodejců okapů pro kontrolu: Coleman, jak vybrat šířku okapu, ČeskéStavby, Jak zvolit správný okap (EVROmat).
• Závazný postup: ČSN EN 12056-3 a ČSN 75 6760, místní intenzita deště ČSN 75 6101. Texty norem se zde nepřepisují.